Rename Python 3 markdown files into 'python'

```
for f in $(find . -iname "*python3*" | grep -vE 'git'); do
  fnew=$(echo "$f" | sed 's/python3/python/')
  git mv "$f" "$fnew"
done

1 files changed, 647 insertions, 0 deletions

diff --git a/cs-cz/python.html.markdown b/cs-cz/python.html.markdown
new file mode 100644
index 00000000..bd3690a8
--- /dev/null
+++ b/cs-cz/python.html.markdown
@@ -0,0 +1,647 @@
+---
+language: python3
+contributors:
+    - ["Louie Dinh", "http://pythonpracticeprojects.com"]
+    - ["Steven Basart", "http://github.com/xksteven"]
+    - ["Andre Polykanine", "https://github.com/Oire"]
+    - ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"]
+translators:
+    - ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"]
+filename: learnpython3-cz.py
+lang: cs-cz
+---
+
+Python byl vytvořen Guidem Van Rossum v raných 90. letech. Nyní je jedním z nejpopulárnějších jazyků.
+Zamiloval jsem si Python pro jeho syntaktickou čistotu - je to vlastně spustitelný pseudokód.
+
+Vaše zpětná vazba je vítána! Můžete mě zastihnout na [@louiedinh](http://twitter.com/louiedinh) nebo louiedinh [at] [email od googlu] anglicky,
+autora českého překladu pak na [@tbedrich](http://twitter.com/tbedrich) nebo ja [at] tbedrich.cz
+
+Poznámka: Tento článek je zaměřen na Python 3. Zde se můžete [naučit starší Python 2.7](http://learnxinyminutes.com/docs/python/).
+
+```python
+
+# Jednořádkový komentář začíná křížkem
+
+""" Víceřádkové komentáře používají tři uvozovky nebo apostrofy
+    a jsou často využívány jako dokumentační komentáře k metodám
+"""
+
+####################################################
+## 1. Primitivní datové typy a operátory
+####################################################
+
+# Čísla
+3  # => 3
+
+# Aritmetické operace se chovají běžným způsobem
+1 + 1   # =>  2
+8 - 1   # =>  7
+10 * 2  # => 20
+
+# Až na dělení, které vrací desetinné číslo
+35 / 5  # => 7.0
+
+# Při celočíselném dělení je desetinná část oříznuta (pro kladná i záporná čísla)
+5 // 3       # => 1
+5.0 // 3.0   # => 1.0  #  celočíselně dělit lze i desetinným číslem
+-5 // 3      # => -2
+-5.0 // 3.0  # => -2.0
+
+# Pokud použijete desetinné číslo, výsledek je jím také
+3 * 2.0  # => 6.0
+
+# Modulo
+7 % 3  # => 1
+
+# Mocnění (x na y-tou)
+2**4  # => 16
+
+# Pro vynucení priority použijte závorky
+(1 + 3) * 2  # => 8
+
+# Logické hodnoty
+True
+False
+
+# Negace se provádí pomocí not
+not True   # => False
+not False  # => True
+
+# Logické operátory
+# U operátorů záleží na velikosti písmen
+True and False  # => False
+False or True   # => True
+
+# Používání logických operátorů s čísly
+0 and 2     # => 0
+-5 or 0     # => -5
+
+# Při porovnání s boolean hodnotou nepoužívejte operátor rovnosti "==". 
+# Stejně jako u hodnoty None.
+# Viz PEP8: https://www.python.org/dev/peps/pep-0008/ 
+0 is False  # => True
+2 is True   # => False
+1 is True   # => True
+
+# Rovnost je ==
+1 == 1  # => True
+2 == 1  # => False
+
+# Nerovnost je !=
+1 != 1  # => False
+2 != 1  # => True
+
+# Další porovnání
+1 < 10  # => True
+1 > 10  # => False
+2 <= 2  # => True
+2 >= 2  # => True
+
+# Porovnání se dají řetězit!
+1 < 2 < 3  # => True
+2 < 3 < 2  # => False
+
+
+# Řetězce používají " nebo ' a mohou obsahovat unicode znaky
+"Toto je řetězec."
+'Toto je také řetězec.'
+
+# Řetězce se také dají slučovat
+"Hello " + "world!"  # => "Hello world!"
+# Dají se spojovat i bez '+'
+"Hello " "world!"  # => "Hello world!"
+
+# Řetězec lze považovat za seznam znaků
+"Toto je řetězec"[0]  # => 'T'
+
+# .format lze použít ke skládání řetězců
+"{} mohou být {}".format("řetězce", "skládány")
+
+# Formátovací argumenty můžete opakovat
+"{0} {1} stříkaček stříkalo přes {0} {1} střech".format("tři sta třicet tři", "stříbrných")
+# => "tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech"
+
+# Pokud nechcete počítat, můžete použít pojmenované argumenty
+"{jmeno} si dal {jidlo}".format(jmeno="Franta", jidlo="guláš")  # => "Franta si dal guláš"
+
+# Pokud zároveň potřebujete podporovat Python 2.5 a nižší, můžete použít starší způsob formátování
+"%s se dají %s jako v %s" % ("řetězce", "skládat", "jazyce C")
+
+
+# None je objekt (jinde NULL, nil, ...)
+None  # => None
+
+# Pokud porovnáváte něco s None, nepoužívejte operátor rovnosti "==",
+# použijte raději operátor "is", který testuje identitu.
+"něco" is None  # => False
+None is None    # => True
+
+# None, 0, a prázdný řetězec/seznam/N-tice/slovník/množina se vyhodnotí jako False
+# Vše ostatní se vyhodnotí jako True
+bool(0)        # => False
+bool("")       # => False
+bool([])       # => False
+bool(tuple())  # => False
+bool({})       # => False
+bool(set())    # => False
+
+
+####################################################
+## 2. Proměnné a kolekce
+####################################################
+
+# Python má funkci print
+print("Jsem 3. Python 3.")
+
+# Proměnné není třeba deklarovat před přiřazením
+# Konvence je používat male_pismo_s_podtrzitky
+nazev_promenne = 5
+nazev_promenne  # => 5
+# Názvy proměnných mohou obsahovat i unicode znaky, ale nedělejte to.
+# Viz PEP 3131 -- Supporting Non-ASCII Identifiers: 
+# https://www.python.org/dev/peps/pep-3131/
+název_proměnné = 5
+
+# Přístup k předtím nedefinované proměnné vyvolá výjimku
+# Odchytávání vyjímek - viz další kapitola
+neznama_promenna  # Vyhodí NameError
+
+# Seznam se používá pro ukládání sekvencí
+sez = []
+# Lze ho rovnou naplnit
+jiny_seznam = [4, 5, 6]
+
+# Na konec seznamu se přidává pomocí append
+sez.append(1)    # sez je nyní [1]
+sez.append(2)    # sez je nyní [1, 2]
+sez.append(4)    # sez je nyní [1, 2, 4]
+sez.append(3)    # sez je nyní [1, 2, 4, 3]
+# Z konce se odebírá se pomocí pop
+sez.pop()        # => 3 a sez je nyní [1, 2, 4]
+# Vložme trojku zpátky
+sez.append(3)    # sez je nyní znovu [1, 2, 4, 3]
+
+# Přístup k prvkům funguje jako v poli
+sez[0]  # => 1
+# Mínus počítá odzadu (-1 je poslední prvek)
+sez[-1]  # => 3
+
+# Přístup mimo seznam vyhodí IndexError
+sez[4]  # Vyhodí IndexError
+
+# Pomocí řezů lze ze seznamu vybírat různé intervaly
+# (pro matematiky: jedná se o uzavřený/otevřený interval)
+sez[1:3]  # => [2, 4]
+# Odříznutí začátku
+sez[2:]  # => [4, 3]
+# Odříznutí konce
+sez[:3]  # => [1, 2, 4]
+# Vybrání každého druhého prvku
+sez[::2]  # =>[1, 4]
+# Vrácení seznamu v opačném pořadí
+sez[::-1]  # => [3, 4, 2, 1]
+# Lze použít jakoukoliv kombinaci parametrů pro vytvoření složitějšího řezu
+# sez[zacatek:konec:krok]
+
+# Odebírat prvky ze seznamu lze pomocí del
+del sez[2]   # sez je nyní [1, 2, 3]
+
+# Seznamy můžete slučovat
+# Hodnoty sez a jiny_seznam přitom nejsou změněny
+sez + jiny_seznam   # => [1, 2, 3, 4, 5, 6]
+
+# Spojit seznamy lze pomocí extend
+sez.extend(jiny_seznam)   # sez je nyní [1, 2, 3, 4, 5, 6]
+
+# Kontrola, jestli prvek v seznamu existuje, se provádí pomocí in
+1 in sez  # => True
+
+# Délku seznamu lze zjistit pomocí len
+len(sez)  # => 6
+
+
+# N-tice je jako seznam, ale je neměnná
+ntice = (1, 2, 3)
+ntice[0]      # => 1
+ntice[0] = 3  # Vyhodí TypeError
+
+# S n-ticemi lze dělat většinu operací, jako se seznamy
+len(ntice)         # => 3
+ntice + (4, 5, 6)  # => (1, 2, 3, 4, 5, 6)
+ntice[:2]          # => (1, 2)
+2 in ntice         # => True
+
+# N-tice (nebo seznamy) lze rozbalit do proměnných jedním přiřazením
+a, b, c = (1, 2, 3)  # a je nyní 1, b je nyní 2 a c je nyní 3
+# N-tice jsou vytvářeny automaticky, když vynecháte závorky
+d, e, f = 4, 5, 6
+# Prohození proměnných je tak velmi snadné
+e, d = d, e  # d je nyní 5, e je nyní 4
+
+
+# Slovníky ukládají klíče a hodnoty
+prazdny_slovnik = {}
+# Lze je také rovnou naplnit
+slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3}
+
+# Přistupovat k hodnotám lze pomocí []
+slovnik["jedna"]  # => 1
+
+# Všechny klíče dostaneme pomocí keys() jako iterovatelný objekt. Nyní ještě
+# potřebujeme obalit volání v list(), abychom dostali seznam. To rozebereme
+# později. Pozor, že jakékoliv pořadí klíčů není garantováno - může být různé.
+list(slovnik.keys())  # => ["dva", "jedna", "tři"]
+
+# Všechny hodnoty opět jako iterovatelný objekt získáme pomocí values(). Opět
+# tedy potřebujeme použít list(), abychom dostali seznam. Stejně jako
+# v předchozím případě, pořadí není garantováno a může být různé
+list(slovnik.values())  # => [3, 2, 1]
+
+# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost klíče
+"jedna" in slovnik  # => True
+1 in slovnik        # => False
+
+# Přístup k neexistujícímu klíči vyhodí KeyError
+slovnik["čtyři"]  # Vyhodí KeyError
+
+# Metoda get() funguje podobně jako [], ale vrátí None místo vyhození KeyError
+slovnik.get("jedna")   # => 1
+slovnik.get("čtyři")   # => None
+# Metodě get() lze předat i výchozí hodnotu místo None
+slovnik.get("jedna", 4)   # => 1
+slovnik.get("čtyři", 4)   # => 4
+
+# metoda setdefault() vloží prvek do slovníku pouze pokud tam takový klíč není
+slovnik.setdefault("pět", 5)  # slovnik["pět"] je nastaven na 5
+slovnik.setdefault("pět", 6)  # slovnik["pět"] je pořád 5
+
+# Přidání nové hodnoty do slovníku
+slovnik["čtyři"] = 4
+# Hromadně aktualizovat nebo přidat data lze pomocí update(), parametrem je opět slovník
+slovnik.update({"čtyři": 4})  # slovnik je nyní {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3, "čtyři": 4, "pět": 5}
+
+# Odebírat ze slovníku dle klíče lze pomocí del
+del slovnik["jedna"]  # odebere klíč "jedna" ze slovnik
+
+
+# Množiny ukládají ... překvapivě množiny
+prazdna_mnozina = set()
+# Také je lze rovnou naplnit. A ano, budou se vám plést se slovníky. Bohužel.
+mnozina = {1, 1, 2, 2, 3, 4}  # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4}
+
+# Přidání položky do množiny
+mnozina.add(5)  # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4, 5}
+
+# Průnik lze udělat pomocí operátoru &
+jina_mnozina = {3, 4, 5, 6}
+mnozina & jina_mnozina  # => {3, 4, 5}
+
+# Sjednocení pomocí operátoru |
+mnozina | jina_mnozina  # => {1, 2, 3, 4, 5, 6}
+
+# Rozdíl pomocí operátoru -
+{1, 2, 3, 4} - {2, 3, 5}  # => {1, 4}
+
+# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost prvku v množině
+2 in mnozina  # => True
+9 in mnozina  # => False
+
+
+####################################################
+## 3. Řízení toku programu, cykly
+####################################################
+
+# Vytvořme si proměnnou
+promenna = 5
+
+# Takto vypadá podmínka. Na odsazení v Pythonu záleží!
+# Vypíše "proměnná je menší než 10".
+if promenna > 10:
+    print("proměnná je velká jak Rusko")
+elif promenna < 10:  # Část elif je nepovinná
+    print("proměnná je menší než 10")
+else:                # Část else je také nepovinná
+    print("proměnná je právě 10")
+
+
+"""
+Smyčka for umí iterovat (nejen) přes seznamy
+vypíše:
+    pes je savec
+    kočka je savec
+    myš je savec
+"""
+for zvire in ["pes", "kočka", "myš"]:
+    # Můžete použít formát pro složení řetězce
+    print("{} je savec".format(zvire))
+
+"""
+range(cislo) vrací iterovatelný objekt čísel od 0 do cislo
+vypíše:
+    0
+    1
+    2
+    3
+"""
+for i in range(4):
+    print(i)
+
+"""
+range(spodni_limit, horni_limit) vrací iterovatelný objekt čísel mezi limity
+vypíše:
+    4
+    5
+    6
+    7
+"""
+for i in range(4, 8):
+    print(i)
+
+"""
+Smyčka while se opakuje, dokud je podmínka splněna.
+vypíše:
+    0
+    1
+    2
+    3
+"""
+x = 0
+while x < 4:
+    print(x)
+    x += 1  # Zkrácený zápis x = x + 1. Pozor, žádné x++ neexisuje.
+
+
+# Výjimky lze ošetřit pomocí bloku try/except(/else/finally)
+try:
+    # Pro vyhození výjimky použijte raise
+    raise IndexError("Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu.")
+except IndexError as e:
+    print("Nastala chyba: {}".format(e))
+    # Vypíše: Nastala chyba: Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu.
+except (TypeError, NameError):  # Více výjimek lze zachytit najednou
+    pass  # Pass znamená nedělej nic - nepříliš vhodný způsob ošetření chyb
+else:  # Volitelný blok else musí být až za bloky except
+    print("OK!")  # Vypíše OK! v případě, že nenastala žádná výjimka
+finally:  # Blok finally se spustí nakonec za všech okolností
+    print("Uvolníme zdroje, uzavřeme soubory...")
+
+# Místo try/finally lze použít with pro automatické uvolnění zdrojů
+with open("soubor.txt") as soubor:
+    for radka in soubor:
+        print(radka)
+
+# Python běžně používá iterovatelné objekty, což je prakticky cokoliv,
+# co lze považovat za sekvenci. Například to, co vrací metoda range(),
+# nebo otevřený soubor, jsou iterovatelné objekty.
+
+slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3}
+iterovatelny_objekt = slovnik.keys()
+print(iterovatelny_objekt)  # => dict_keys(["jedna", "dva", "tři"]). Toto je iterovatelný objekt.
+
+# Můžeme použít cyklus for na jeho projití
+for klic in iterovatelny_objekt:
+    print(klic)    # vypíše postupně: jedna, dva, tři
+
+# Ale nelze přistupovat k prvkům pod jejich indexem
+iterovatelny_objekt[1]  # Vyhodí TypeError
+
+# Všechny položky iterovatelného objektu lze získat jako seznam pomocí list()
+list(slovnik.keys())  # => ["jedna", "dva", "tři"]
+
+# Z iterovatelného objektu lze vytvořit iterátor
+iterator = iter(iterovatelny_objekt)
+
+# Iterátor je objekt, který si pamatuje stav v rámci svého iterovatelného objektu
+# Další hodnotu dostaneme voláním next()
+next(iterator)  # => "jedna"
+
+# Iterátor si udržuje svůj stav v mezi jednotlivými voláními next()
+next(iterator)  # => "dva"
+next(iterator)  # => "tři"
+
+# Jakmile interátor vrátí všechna svá data, vyhodí výjimku StopIteration
+next(iterator)  # Vyhodí StopIteration
+
+
+####################################################
+## 4. Funkce
+####################################################
+
+# Pro vytvoření nové funkce použijte klíčové slovo def
+def secist(x, y):
+    print("x je {} a y je {}".format(x, y))
+    return x + y  # Hodnoty se vrací pomocí return
+
+# Volání funkce s parametry
+secist(5, 6)  # => Vypíše "x je 5 a y je 6" a vrátí 11
+
+# Jiný způsob, jak volat funkci, je použít pojmenované argumenty
+secist(y=6, x=5)  # Pojmenované argumenty můžete předat v libovolném pořadí
+
+# Lze definovat funkce s proměnným počtem (pozičních) argumentů
+def vrat_argumenty(*argumenty):
+    return argumenty
+
+vrat_argumenty(1, 2, 3)  # => (1, 2, 3)
+
+# Lze definovat také funkce s proměnným počtem pojmenovaných argumentů
+def vrat_pojmenovane_argumenty(**pojmenovane_argumenty):
+    return pojmenovane_argumenty
+
+vrat_pojmenovane_argumenty(kdo="se bojí", nesmi="do lesa")
+# => {"kdo": "se bojí", "nesmi": "do lesa"}
+
+
+# Pokud chcete, lze použít obojí najednou
+# Konvence je používat pro tyto účely názvy *args a **kwargs
+def vypis_vse(*args, **kwargs):
+    print(args, kwargs)  # print() vypíše všechny své parametry oddělené mezerou
+
+vypis_vse(1, 2, a=3, b=4)  # Vypíše: (1, 2) {"a": 3, "b": 4}
+
+# * nebo ** lze použít k rozbalení N-tic nebo slovníků!
+ntice = (1, 2, 3, 4)
+slovnik = {"a": 3, "b": 4}
+vypis_vse(ntice)  # Vyhodnotí se jako vypis_vse((1, 2, 3, 4)) – jeden parametr, N-tice
+vypis_vse(*ntice)  # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4)
+vypis_vse(**slovnik)  # Vyhodnotí se jako vypis_vse(a=3, b=4)
+vypis_vse(*ntice, **slovnik)  # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4, a=3, b=4)
+
+
+# Viditelnost proměnných - vytvořme si globální proměnnou x
+x = 5
+
+def nastavX(cislo):
+    # Lokální proměnná x překryje globální x
+    x = cislo  # => 43
+    print(x)  # => 43
+
+def nastavGlobalniX(cislo):
+    global x
+    print(x)  # => 5
+    x = cislo  # Nastaví globální proměnnou x na 6
+    print(x)  # => 6
+
+nastavX(43)
+nastavGlobalniX(6)
+
+
+# Funkce jsou first-class objekty
+def vyrobit_scitacku(pricitane_cislo):
+    def scitacka(x):
+        return x + pricitane_cislo
+    return scitacka
+
+pricist_10 = vyrobit_scitacku(10)
+pricist_10(3)  # => 13
+
+# Klíčové slovo lambda vytvoří anonymní funkci
+(lambda parametr: parametr > 2)(3)  # => True
+
+# Lze použít funkce map() a filter() z funkcionálního programování
+map(pricist_10, [1, 2, 3])
+# => <map object at 0x0123467> - iterovatelný objekt s obsahem: [11, 12, 13]
+filter(lambda x: x > 5, [3, 4, 5, 6, 7])
+# => <filter object at 0x0123467> - iterovatelný objekt s obsahem: [6, 7]
+
+# S generátorovou notací lze dosáhnout podobných výsledků, ale vrací seznam
+[pricist_10(i) for i in [1, 2, 3]]  # => [11, 12, 13]
+[x for x in [3, 4, 5, 6, 7] if x > 5]   # => [6, 7]
+# Generátorová notace funguje i pro slovníky
+{x: x**2 for x in range(1, 5)}  # => {1: 1, 2: 4, 3: 9, 4: 16}
+# A také pro množiny
+{pismeno for pismeno in "abeceda"}  # => {"d", "a", "c", "e", "b"}
+
+
+####################################################
+## 5. Třídy
+####################################################
+
+# Třída Clovek je potomkem (dědí od) třídy object
+class Clovek(object):
+
+    # Atribut třídy - je sdílený všemi instancemi
+    druh = "H. sapiens"
+
+    # Toto je kostruktor. Je volán, když vytváříme instanci třídy. Dvě
+    # podtržítka na začátku a na konci značí, že se jedná o atribut nebo
+    # objekt využívaný Pythonem ke speciálním účelům, ale můžete sami
+    # definovat jeho chování. Metody jako __init__, __str__, __repr__
+    # a další se nazývají "magické metody". Nikdy nepoužívejte toto
+    # speciální pojmenování pro běžné metody.
+    def __init__(self, jmeno):
+        # Přiřazení parametru do atributu instance jmeno
+        self.jmeno = jmeno
+
+    # Metoda instance - všechny metody instance mají "self" jako první parametr
+    def rekni(self, hlaska):
+        return "{jmeno}: {hlaska}".format(jmeno=self.jmeno, hlaska=hlaska)
+
+    # Metoda třídy - sdílená všemi instancemi
+    # Dostává jako první parametr třídu, na které je volána
+    @classmethod
+    def vrat_druh(cls):
+        return cls.druh
+
+    # Statická metoda je volána bez reference na třídu nebo instanci
+    @staticmethod
+    def odkaslej_si():
+        return "*ehm*"
+
+
+# Vytvoření instance
+d = Clovek(jmeno="David")
+a = Clovek("Adéla")
+print(d.rekni("ahoj"))    # Vypíše: "David: ahoj"
+print(a.rekni("nazdar"))  # Vypíše: "Adéla: nazdar"
+
+# Volání třídní metody
+d.vrat_druh()  # => "H. sapiens"
+
+# Změna atributu třídy
+Clovek.druh = "H. neanderthalensis"
+d.vrat_druh()  # => "H. neanderthalensis"
+a.vrat_druh()  # => "H. neanderthalensis"
+
+# Volání statické metody
+Clovek.odkaslej_si()  # => "*ehm*"
+
+
+####################################################
+## 6. Moduly
+####################################################
+
+# Lze importovat moduly
+import math
+print(math.sqrt(16.0))  # => 4.0
+
+# Lze také importovat pouze vybrané funkce z modulu
+from math import ceil, floor
+print(ceil(3.7))   # => 4.0
+print(floor(3.7))  # => 3.0
+
+# Můžete také importovat všechny funkce z modulu, ale radši to nedělejte
+from math import *
+
+# Můžete si přejmenovat modul při jeho importu
+import math as m
+math.sqrt(16) == m.sqrt(16)  # => True
+
+# Modul v Pythonu není nic jiného, než obyčejný soubor .py
+# Můžete si napsat vlastní a prostě ho importovat podle jména
+from muj_modul import moje_funkce  # Nyní vyhodí ImportError - muj_modul neexistuje
+
+# Funkcí dir() lze zjistit, co modul obsahuje
+import math
+dir(math)
+
+
+####################################################
+## 7. Pokročilé
+####################################################
+
+# Generátory jsou funkce, které místo return obsahují yield
+def nasobicka_2(sekvence):
+    for i in sekvence:
+        print("Zpracovávám číslo {}".format(i))
+        yield 2 * i
+
+# Generátor generuje hodnoty postupně, jak jsou potřeba. Místo toho, aby vrátil
+# celou sekvenci s prvky vynásobenými dvěma, provádí jeden výpočet v každé iteraci.
+for nasobek in nasobicka_2([1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10]):
+    # Vypíše postupně: "Zpracovávám číslo 1",  ...,  "Zpracovávám číslo 5"
+    if nasobek >= 10:
+        break
+
+# Funkce range() je také generátor - vytváření seznamu 900000000 prvků by zabralo
+# hodně času i paměti, proto se místo toho čísla generují postupně.
+for nasobek in nasobicka_2(range(900000000)):
+    # Vypíše postupně: "Zpracovávám číslo 1",  ...,  "Zpracovávám číslo 5"
+    if nasobek >= 10:
+        break
+
+
+# Dekorátory jsou funkce, které se používají pro obalení jiné funkce, čímž mohou
+# přidávat nebo měnit její stávající chování. Funkci dostávají jako parametr
+# a typicky místo ní vrací jinou, která uvnitř volá tu původní.
+
+def nekolikrat(puvodni_funkce):
+    def opakovaci_funkce(*args, **kwargs):
+        for i in range(3):
+            puvodni_funkce(*args, **kwargs)
+
+    return opakovaci_funkce
+
+
+@nekolikrat
+def pozdrav(jmeno):
+    print("Měj se {}!".format(jmeno))
+
+pozdrav("Pepo")  # Vypíše 3x: "Měj se Pepo!"
+```
+
+## Co dál?
+
+Spoustu odkazů na české i anglické materiály najdete na [webu české Python komunity]
+(http://python.cz/). Můžete také přijít na Pyvo, kde to společně probereme.