diff options
Diffstat (limited to 'cs-cz/python3.html.markdown')
| -rw-r--r-- | cs-cz/python3.html.markdown | 636 |
1 files changed, 636 insertions, 0 deletions
diff --git a/cs-cz/python3.html.markdown b/cs-cz/python3.html.markdown new file mode 100644 index 00000000..581ed3a3 --- /dev/null +++ b/cs-cz/python3.html.markdown @@ -0,0 +1,636 @@ +--- +language: python3 +contributors: + - ["Louie Dinh", "http://pythonpracticeprojects.com"] + - ["Steven Basart", "http://github.com/xksteven"] + - ["Andre Polykanine", "https://github.com/Oire"] + - ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"] +translators: + - ["Tomáš Bedřich", "http://tbedrich.cz"] +filename: learnpython3-cz.py +lang: cs-cz +--- + +Python byl vytvořen Guidem Van Rossum v raných 90. letech. Nyní je jedním z nejpopulárnějších jazyků. +Zamiloval jsem si Python pro jeho syntaktickou čistotu - je to vlastně spustitelný pseudokód. + +Vaše zpětná vazba je vítána! Můžete mě zastihnout na [@louiedinh](http://twitter.com/louiedinh) nebo louiedinh [at] [email od googlu] anglicky, +autora českého překladu pak na [@tbedrich](http://twitter.com/tbedrich) nebo ja [at] tbedrich.cz + +Poznámka: Tento článek je zaměřen na Python 3. Zde se můžete [naučit starší Python 2.7](http://learnxinyminutes.com/docs/python/). + +```python + +# Jednořádkový komentář začíná křížkem + +""" Víceřádkové komentáře používají tři uvozovky nebo apostrofy + a jsou často využívány jako dokumentační komentáře k metodám +""" + +#################################################### +## 1. Primitivní datové typy a operátory +#################################################### + +# Čísla +3 # => 3 + +# Aritmetické operace se chovají běžným způsobem +1 + 1 # => 2 +8 - 1 # => 7 +10 * 2 # => 20 + +# Až na dělení, které vrací desetinné číslo +35 / 5 # => 7.0 + +# Při celočíselném dělení je desetinná část oříznuta (pro kladná i záporná čísla) +5 // 3 # => 1 +5.0 // 3.0 # => 1.0 # celočíselně dělit lze i desetinným číslem +-5 // 3 # => -2 +-5.0 // 3.0 # => -2.0 + +# Pokud použijete desetinné číslo, výsledek je jím také +3 * 2.0 # => 6.0 + +# Modulo +7 % 3 # => 1 + +# Mocnění (x na y-tou) +2**4 # => 16 + +# Pro vynucení priority použijte závorky +(1 + 3) * 2 # => 8 + +# Logické hodnoty +True +False + +# Negace se provádí pomocí not +not True # => False +not False # => True + +# Logické operátory +# U operátorů záleží na velikosti písmen +True and False # => False +False or True # => True + +# Používání logických operátorů s čísly +0 and 2 # => 0 +-5 or 0 # => -5 +0 == False # => True +2 == True # => False +1 == True # => True + +# Rovnost je == +1 == 1 # => True +2 == 1 # => False + +# Nerovnost je != +1 != 1 # => False +2 != 1 # => True + +# Další porovnání +1 < 10 # => True +1 > 10 # => False +2 <= 2 # => True +2 >= 2 # => True + +# Porovnání se dají řetězit! +1 < 2 < 3 # => True +2 < 3 < 2 # => False + + +# Řetězce používají " nebo ' a mohou obsahovat UTF8 znaky +"Toto je řetězec." +'Toto je také řetězec.' + +# Řetězce se také dají sčítat, ale nepoužívejte to +"Hello " + "world!" # => "Hello world!" +# Dají se spojovat i bez '+' +"Hello " "world!" # => "Hello world!" + +# Řetězec lze považovat za seznam znaků +"Toto je řetězec"[0] # => 'T' + +# .format lze použít ke skládání řetězců +"{} mohou být {}".format("řetězce", "skládány") + +# Formátovací argumenty můžete opakovat +"{0} {1} stříkaček stříkalo přes {0} {1} střech".format("tři sta třicet tři", "stříbrných") +# => "tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech" + +# Pokud nechcete počítat, můžete použít pojmenované argumenty +"{jmeno} si dal {jidlo}".format(jmeno="Franta", jidlo="guláš") # => "Franta si dal guláš" + +# Pokud zároveň potřebujete podporovat Python 2.5 a nižší, můžete použít starší způsob formátování +"%s se dají %s jako v %s" % ("řetězce", "skládat", "jazyce C") + + +# None je objekt (jinde NULL, nil, ...) +None # => None + +# Pokud porovnáváte něco s None, nepoužívejte operátor rovnosti "==", +# použijte raději operátor "is", který testuje identitu. +"něco" is None # => False +None is None # => True + +# None, 0, a prázdný řetězec/seznam/slovník se vyhodnotí jako False +# Vše ostatní se vyhodnotí jako True +bool(0) # => False +bool("") # => False +bool([]) # => False +bool({}) # => False + + +#################################################### +## 2. Proměnné a kolekce +#################################################### + +# Python má funkci print +print("Jsem 3. Python 3.") + +# Proměnné není třeba deklarovat před přiřazením +# Konvence je používat male_pismo_s_podtrzitky +nazev_promenne = 5 +nazev_promenne # => 5 +# Názvy proměnných mohou obsahovat i UTF8 znaky +název_proměnné = 5 + +# Přístup k předtím nepoužité proměnné vyvolá výjimku +# Odchytávání vyjímek - viz další kapitola +neznama_promenna # Vyhodí NameError + +# Seznam se používá pro ukládání sekvencí +sez = [] +# Lze ho rovnou naplnit +jiny_seznam = [4, 5, 6] + +# Na konec seznamu se přidává pomocí append +sez.append(1) # sez je nyní [1] +sez.append(2) # sez je nyní [1, 2] +sez.append(4) # sez je nyní [1, 2, 4] +sez.append(3) # sez je nyní [1, 2, 4, 3] +# Z konce se odebírá se pomocí pop +sez.pop() # => 3 a sez je nyní [1, 2, 4] +# Vložme trojku zpátky +sez.append(3) # sez je nyní znovu [1, 2, 4, 3] + +# Přístup k prvkům funguje jako v poli +sez[0] # => 1 +# Mínus počítá odzadu (-1 je poslední prvek) +sez[-1] # => 3 + +# Přístup mimo seznam vyhodí IndexError +sez[4] # Vyhodí IndexError + +# Pomocí řezů lze ze seznamu vybírat různé intervaly +# (pro matematiky: jedná se o uzavřený/otevřený interval) +sez[1:3] # => [2, 4] +# Odříznutí začátku +sez[2:] # => [4, 3] +# Odříznutí konce +sez[:3] # => [1, 2, 4] +# Vybrání každého druhého prvku +sez[::2] # =>[1, 4] +# Vrácení seznamu v opačném pořadí +sez[::-1] # => [3, 4, 2, 1] +# Lze použít jakoukoliv kombinaci parametrů pro vytvoření složitějšího řezu +# sez[zacatek:konec:krok] + +# Odebírat prvky ze seznamu lze pomocí del +del sez[2] # sez je nyní [1, 2, 3] + +# Seznamy můžete sčítat +# Hodnoty sez a jiny_seznam přitom nejsou změněny +sez + jiny_seznam # => [1, 2, 3, 4, 5, 6] + +# Spojit seznamy lze pomocí extend +sez.extend(jiny_seznam) # sez je nyní [1, 2, 3, 4, 5, 6] + +# Kontrola, jestli prvek v seznamu existuje, se provádí pomocí in +1 in sez # => True + +# Délku seznamu lze zjistit pomocí len +len(sez) # => 6 + + +# N-tice je jako seznam, ale je neměnná +ntice = (1, 2, 3) +ntice[0] # => 1 +ntice[0] = 3 # Vyhodí TypeError + +# S n-ticemi lze dělat většinu operací, jako se seznamy +len(ntice) # => 3 +ntice + (4, 5, 6) # => (1, 2, 3, 4, 5, 6) +ntice[:2] # => (1, 2) +2 in ntice # => True + +# N-tice (nebo seznamy) lze rozbalit do proměnných jedním přiřazením +a, b, c = (1, 2, 3) # a je nyní 1, b je nyní 2 a c je nyní 3 +# N-tice jsou vytvářeny automaticky, když vynecháte závorky +d, e, f = 4, 5, 6 +# Prohození proměnných je tak velmi snadné +e, d = d, e # d je nyní 5, e je nyní 4 + + +# Slovníky ukládají klíče a hodnoty +prazdny_slovnik = {} +# Lze je také rovnou naplnit +slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3} + +# Přistupovat k hodnotám lze pomocí [] +slovnik["jedna"] # => 1 + +# Všechny klíče dostaneme pomocí keys() jako iterovatelný objekt. Nyní ještě +# potřebujeme obalit volání v list(), abychom dostali seznam. To rozebereme +# později. Pozor, že jakékoliv pořadí klíčů není garantováno - může být různé. +list(slovnik.keys()) # => ["dva", "jedna", "tři"] + +# Všechny hodnoty opět jako iterovatelný objekt získáme pomocí values(). Opět +# tedy potřebujeme použít list(), abychom dostali seznam. Stejně jako +# v předchozím případě, pořadí není garantováno a může být různé +list(slovnik.values()) # => [3, 2, 1] + +# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost klíče +"jedna" in slovnik # => True +1 in slovnik # => False + +# Přístup k neexistujícímu klíči vyhodí KeyError +slovnik["čtyři"] # Vyhodí KeyError + +# Metoda get() funguje podobně jako [], ale vrátí None místo vyhození KeyError +slovnik.get("jedna") # => 1 +slovnik.get("čtyři") # => None +# Metodě get() lze předat i výchozí hodnotu místo None +slovnik.get("jedna", 4) # => 1 +slovnik.get("čtyři", 4) # => 4 + +# metoda setdefault() vloží prvek do slovníku pouze pokud tam takový klíč není +slovnik.setdefault("pět", 5) # slovnik["pět"] je nastaven na 5 +slovnik.setdefault("pět", 6) # slovnik["pět"] je pořád 5 + +# Přidání nové hodnoty do slovníku +slovnik["čtyři"] = 4 +# Hromadně aktualizovat nebo přidat data lze pomocí update(), parametrem je opět slovník +slovnik.update({"čtyři": 4}) # slovnik je nyní {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3, "čtyři": 4, "pět": 5} + +# Odebírat ze slovníku dle klíče lze pomocí del +del slovnik["jedna"] # odebere klíč "jedna" ze slovnik + + +# Množiny ukládají ... překvapivě množiny +prazdna_mnozina = set() +# Také je lze rovnou naplnit. A ano, budou se vám plést se slovníky. Bohužel. +mnozina = {1, 1, 2, 2, 3, 4} # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4} + +# Přidání položky do množiny +mnozina.add(5) # mnozina je nyní {1, 2, 3, 4, 5} + +# Průnik lze udělat pomocí operátoru & +jina_mnozina = {3, 4, 5, 6} +mnozina & jina_mnozina # => {3, 4, 5} + +# Sjednocení pomocí operátoru | +mnozina | jina_mnozina # => {1, 2, 3, 4, 5, 6} + +# Rozdíl pomocí operátoru - +{1, 2, 3, 4} - {2, 3, 5} # => {1, 4} + +# Operátorem in se lze dotázat na přítomnost prvku v množině +2 in mnozina # => True +9 in mnozina # => False + + +#################################################### +## 3. Řízení toku programu, cykly +#################################################### + +# Vytvořme si proměnnou +promenna = 5 + +# Takto vypadá podmínka. Na odsazení v Pythonu záleží! +# Vypíše "proměnná je menší než 10". +if promenna > 10: + print("proměnná je velká jak Rusko") +elif promenna < 10: # Část elif je nepovinná + print("proměnná je menší než 10") +else: # Část else je také nepovinná + print("proměnná je právě 10") + + +""" +Smyčka for umí iterovat (nejen) přes seznamy +vypíše: + pes je savec + kočka je savec + myš je savec +""" +for zvire in ["pes", "kočka", "myš"]: + # Můžete použít formát pro složení řetězce + print("{} je savec".format(zvire)) + +""" +range(cislo) vrací iterovatelný objekt čísel od 0 do cislo +vypíše: + 0 + 1 + 2 + 3 +""" +for i in range(4): + print(i) + +""" +range(spodni_limit, horni_limit) vrací iterovatelný objekt čísel mezi limity +vypíše: + 4 + 5 + 6 + 7 +""" +for i in range(4, 8): + print(i) + +""" +Smyčka while se opakuje, dokud je podmínka splněna. +vypíše: + 0 + 1 + 2 + 3 +""" +x = 0 +while x < 4: + print(x) + x += 1 # Zkrácený zápis x = x + 1. Pozor, žádné x++ neexisuje. + + +# Výjimky lze ošetřit pomocí bloku try/except(/else/finally) +try: + # Pro vyhození výjimky použijte raise + raise IndexError("Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu.") +except IndexError as e: + print("Nastala chyba: {}".format(e)) + # Vypíše: Nastala chyba: Přistoupil jste k neexistujícímu prvku v seznamu. +except (TypeError, NameError): # Více výjimek lze zachytit najednou + pass # Pass znamená nedělej nic - nepříliš vhodný způsob ošetření chyb +else: # Volitelný blok else musí být až za bloky except + print("OK!") # Vypíše OK! v případě, že nenastala žádná výjimka +finally: # Blok finally se spustí nakonec za všech okolností + print("Uvolníme zdroje, uzavřeme soubory...") + +# Místo try/finally lze použít with pro automatické uvolnění zdrojů +with open("soubor.txt") as soubor: + for radka in soubor: + print(radka) + +# Python běžně používá iterovatelné objekty, což je prakticky cokoliv, +# co lze považovat za sekvenci. Například to, co vrací metoda range(), +# nebo otevřený soubor, jsou iterovatelné objekty. + +slovnik = {"jedna": 1, "dva": 2, "tři": 3} +iterovatelny_objekt = slovnik.keys() +print(iterovatelny_objekt) # => dict_keys(["jedna", "dva", "tři"]). Toto je iterovatelný objekt. + +# Můžeme použít cyklus for na jeho projití +for klic in iterovatelny_objekt: + print(klic) # vypíše postupně: jedna, dva, tři + +# Ale nelze přistupovat k prvkům pod jejich indexem +iterovatelny_objekt[1] # Vyhodí TypeError + +# Všechny položky iterovatelného objektu lze získat jako seznam pomocí list() +list(slovnik.keys()) # => ["jedna", "dva", "tři"] + +# Z iterovatelného objektu lze vytvořit iterátor +iterator = iter(iterovatelny_objekt) + +# Iterátor je objekt, který si pamatuje stav v rámci svého iterovatelného objektu +# Další hodnotu dostaneme voláním next() +next(iterator) # => "jedna" + +# Iterátor si udržuje svůj stav v mezi jednotlivými voláními next() +next(iterator) # => "dva" +next(iterator) # => "tři" + +# Jakmile interátor vrátí všechna svá data, vyhodí výjimku StopIteration +next(iterator) # Vyhodí StopIteration + + +#################################################### +## 4. Funkce +#################################################### + +# Pro vytvoření nové funkce použijte klíčové slovo def +def secist(x, y): + print("x je {} a y je {}".format(x, y)) + return x + y # Hodnoty se vrací pomocí return + +# Volání funkce s parametry +secist(5, 6) # => Vypíše "x je 5 a y je 6" a vrátí 11 + +# Jiný způsob, jak volat funkci, je použít pojmenované argumenty +secist(y=6, x=5) # Pojmenované argumenty můžete předat v libovolném pořadí + +# Lze definovat funkce s proměnným počtem (pozičních) argumentů +def vrat_argumenty(*argumenty): + return argumenty + +vrat_argumenty(1, 2, 3) # => (1, 2, 3) + +# Lze definovat také funkce s proměnným počtem pojmenovaných argumentů +def vrat_pojmenovane_argumenty(**pojmenovane_argumenty): + return pojmenovane_argumenty + +vrat_pojmenovane_argumenty(kdo="se bojí", nesmi="do lesa") +# => {"kdo": "se bojí", "nesmi": "do lesa"} + + +# Pokud chcete, lze použít obojí najednou +# Konvence je používat pro tyto účely názvy *args a **kwargs +def vypis_vse(*args, **kwargs): + print(args, kwargs) # print() vypíše všechny své parametry oddělené mezerou + +vypis_vse(1, 2, a=3, b=4) # Vypíše: (1, 2) {"a": 3, "b": 4} + +# * nebo ** lze použít k rozbalení N-tic nebo slovníků! +ntice = (1, 2, 3, 4) +slovnik = {"a": 3, "b": 4} +vypis_vse(ntice) # Vyhodnotí se jako vypis_vse((1, 2, 3, 4)) – jeden parametr, N-tice +vypis_vse(*ntice) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4) +vypis_vse(**slovnik) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(a=3, b=4) +vypis_vse(*ntice, **slovnik) # Vyhodnotí se jako vypis_vse(1, 2, 3, 4, a=3, b=4) + + +# Viditelnost proměnných - vytvořme si globální proměnnou x +x = 5 + +def nastavX(cislo): + # Lokální proměnná x překryje globální x + x = cislo # => 43 + print(x) # => 43 + +def nastavGlobalniX(cislo): + global x + print(x) # => 5 + x = cislo # Nastaví globální proměnnou x na 6 + print(x) # => 6 + +nastavX(43) +nastavGlobalniX(6) + + +# Funkce jsou first-class objekty +def vyrobit_scitacku(pricitane_cislo): + def scitacka(x): + return x + pricitane_cislo + return scitacka + +pricist_10 = vyrobit_scitacku(10) +pricist_10(3) # => 13 + +# Klíčové slovo lambda vytvoří anonymní funkci +(lambda parametr: parametr > 2)(3) # => True + +# Lze použít funkce map() a filter() z funkcionálního programování +map(pricist_10, [1, 2, 3]) +# => <map object at 0x0123467> - iterovatelný objekt s obsahem: [11, 12, 13] +filter(lambda x: x > 5, [3, 4, 5, 6, 7]) +# => <filter object at 0x0123467> - iterovatelný objekt s obsahem: [6, 7] + +# S generátorovou notací lze dosáhnout podobných výsledků, ale vrací seznam +[pricist_10(i) for i in [1, 2, 3]] # => [11, 12, 13] +[x for x in [3, 4, 5, 6, 7] if x > 5] # => [6, 7] +# Generátorová notace funguje i pro slovníky +{x: x**2 for x in range(1, 5)} # => {1: 1, 2: 4, 3: 9, 4: 16} +# A také pro množiny +{pismeno for pismeno in "abeceda"} # => {"d", "a", "c", "e", "b"} + + +#################################################### +## 5. Třídy +#################################################### + +# Třída Clovek je potomkem (dědí od) třídy object +class Clovek(object): + + # Atribut třídy - je sdílený všemi instancemi + druh = "H. sapiens" + + # Toto je kostruktor. Je volán, když vytváříme instanci třídy. Dvě + # podtržítka na začátku a na konci značí, že se jedná o atribut nebo + # objekt využívaný Pythonem ke speciálním účelům, ale můžete sami + # definovat jeho chování. Metody jako __init__, __str__, __repr__ + # a další se nazývají "magické metody". Nikdy nepoužívejte toto + # speciální pojmenování pro běžné metody. + def __init__(self, jmeno): + # Přiřazení parametru do atributu instance jmeno + self.jmeno = jmeno + + # Metoda instance - všechny metody instance mají "self" jako první parametr + def rekni(self, hlaska): + return "{jmeno}: {hlaska}".format(jmeno=self.jmeno, hlaska=hlaska) + + # Metoda třídy - sdílená všemi instancemi + # Dostává jako první parametr třídu, na které je volána + @classmethod + def vrat_druh(cls): + return cls.druh + + # Statická metoda je volána bez reference na třídu nebo instanci + @staticmethod + def odkaslej_si(): + return "*ehm*" + + +# Vytvoření instance +d = Clovek(jmeno="David") +a = Clovek("Adéla") +print(d.rekni("ahoj")) # Vypíše: "David: ahoj" +print(a.rekni("nazdar")) # Vypíše: "Adéla: nazdar" + +# Volání třídní metody +d.vrat_druh() # => "H. sapiens" + +# Změna atributu třídy +Clovek.druh = "H. neanderthalensis" +d.vrat_druh() # => "H. neanderthalensis" +a.vrat_druh() # => "H. neanderthalensis" + +# Volání statické metody +Clovek.odkaslej_si() # => "*ehm*" + + +#################################################### +## 6. Moduly +#################################################### + +# Lze importovat moduly +import math +print(math.sqrt(16.0)) # => 4 + +# Lze také importovat pouze vybrané funkce z modulu +from math import ceil, floor +print(ceil(3.7)) # => 4.0 +print(floor(3.7)) # => 3.0 + +# Můžete také importovat všechny funkce z modulu, ale radši to nedělejte +from math import * + +# Můžete si přejmenovat modul při jeho importu +import math as m +math.sqrt(16) == m.sqrt(16) # => True + +# Modul v Pythonu není nic jiného, než obyčejný soubor .py +# Můžete si napsat vlastní a prostě ho importovat podle jména +from muj_modul import moje_funkce # Nyní vyhodí ImportError - muj_modul neexistuje + +# Funkcí dir() lze zjistit, co modul obsahuje +import math +dir(math) + + +#################################################### +## 7. Pokročilé +#################################################### + +# Generátory jsou funkce, které místo return obsahují yield +def nasobicka_2(sekvence): + for i in sekvence: + yield 2 * i + +# Generátor generuje hodnoty postupně, jak jsou potřeba. Místo toho, aby vrátil +# celou sekvenci s prvky vynásobenými dvěma, provádí jeden výpočet v každé iteraci. +# To znamená, že čísla větší než 15 se v metodě nasobicka_2 vůbec nezpracují. + +# Funkce range() je také generátor - vytváření seznamu 900000000 prvků by zabralo +# hodně času i paměti, proto se místo toho čísla generují postupně. + +for i in nasobicka_2(range(900000000)): + print(i) # Vypíše čísla 0, 2, 4, 6, 8, ... 30 + if i >= 30: + break + + +# Dekorátory jsou funkce, které se používají pro obalení jiné funkce, čímž mohou +# přidávat nebo měnit její stávající chování. Funkci dostávají jako parametr +# a typicky místo ní vrací jinou, která uvnitř volá tu původní. + +def nekolikrat(puvodni_funkce): + def opakovaci_funkce(*args, **kwargs): + for i in range(3): + puvodni_funkce(*args, **kwargs) + + return opakovaci_funkce + + +@nekolikrat +def pozdrav(jmeno): + print("Měj se {}!".format(jmeno)) + +pozdrav("Pepo") # Vypíše 3x: Měj se Pepo! +``` + +## Co dál? + +Spoustu odkazů na české i anglické materiály najdete na [webu české Python komunity] +(http://python.cz/). Můžete také přijít na Pyvo, kde to společně probereme. |